Petr Grigorenko (1907-1987) byl zcela odlišný od většiny sovětských disidentů ze 60. let: byl mnohem starší, měl úplně jiný život a odborné zkušenosti, byl generálem Sovětské armády. V letech 1934–1937 pracoval jako vojenský inženýr. V roce 1938 kritizoval represe v Záporoží. Sloužil na Dálném východě, kde byl zraněn. Během 2. světové války bojoval na frontě a byl těžce zraněn. V letech 1945–1961 přednášel na Frunzeho vojenské akademii.
V roce 1963 založil Svaz boje za obrodu leninismu, v roce 1964 byl zatčen a v uzavřeném procesu v nepřítomnosti označen za nezpůsobilého, zbaven hodností a odsouzen k pobytu v Leningradské zvláštní psychiatrické léčebně. Propuštěn byl roku 1965. Aktivně podporoval hnutí krymských Tatarů. Po invazi vydal společně s Ivanem Jachimovičem prohlášení odsuzující okupaci Československa, které bylo 28. února 1969 publikováno v samizdatu Kronika současných událostí. Sedmého května 1969 byl zatčen a následně odsouzen k pobytu v Čerňachovské speciální psychiatrické léčebně. Díky mezinárodním protestům byl v roce 1974 propuštěn. Nadále pokračoval ve svých občanských aktivitách. Byl zakládajícím členem Ukrajinské helsinské skupiny a Moskevské helsinské skupiny. V roce 1977 odešel do USA, následně byl zbaven sovětského občanství.
Zdroje, literatura, odkazy:
Grigorenko P., V podzemí jsou pouze krysy. New York, 1981
Hradilek A., Za vaši a naši svobodu, ÚSTR, Torst, Praha 2010