Byt Ilji Gabaje
Disident Ilja Gabaj vyskočil z okna svého bytu v roce 1973 poté, co se vrátil z pracovního tábora, kde strávil tři roky. Měl těžkou depresi kvůli nekonečným zprávám o zatčeních a prohlídkách u svých přátel, nespravedlivému vyšetřování a nemožnosti zaměstnat se na svobodě. V létě 1969 v jeho bytě zpracovávaly Natalia Gorbaněvská a Naděžda Jemelkina dokumentární knihu Poledne o demonstraci na Rudém náměstí ze srpna 1968. Podle vzpomínek Gorbaněvské se po celou dobu obávaly, že nastane prohlídka bytu a mnohaměsíční práce přijde vniveč.

Práce probíhala za velmi vypjatých podmínek. Každý den se dala očekávat domovní prohlídka a byly chvíle, kdy mi hotová část konceptu a všech sedm kopií čistopisu napsaného podle něj ležely pod postelí. O domovních prohlídkách se mi zdálo až do 21. srpna, dokud jsem sedm hotových kopií nerozdala. Potom jako když utne. Už se mi o nich nezdálo. Jiná věc je, že poté jsem zažila dvě opravdové prohlídky, ale při obou se drahocenné materiály jako zázrakem zachovaly. Při první to byla celá brašna se samizdatem, připravená k cestě na Sibiř za vyhnanci Bogorazovou a Litvinovem včetně dvou strojopisných exemplářů Poledne. Při druhé, v den zatčení (24. prosince 1969), šlo o koncepty materiálů do jedenáctého čísla Kroniky.

Gorbaněvská: Poledne (ÚSTR, Torst, Praha, 2012)

Ilja Gabaj (1935-1973) byl učitel, básník, veřejný činitel a aktivista v oblasti lidských práv. Na žádost Natálie Gorbaněvské napsal pro knihu Poledne příspěvek „U zavřených dveří veřejného procesu“ o soudním líčení účastníků demonstrace z 25. srpna 1968. Byl jedním z prvních přispěvatelů do Kroniky současných událostí. V květnu 1968 na základě obvinění z „distribuce dokumentů diskreditujících sovětskou společnost a státní zřízení“ byl zatčen a poslán na vyšetřování do Taškentu. V lednu 1970 byl odsouzen na tři roky. V březnu 1972, tři měsíce před koncem trestu, byl Gabaj převezen do Moskvy. V květnu téhož roku byl sice propuštěn, ale jeho zdraví bylo podlomené, upadl do deprese a dlouho nemohl najít práci. Život ukončil sebevraždou 20. října 1973.

Ilja Gabaj. Foto: archiv sdružení Memorial
Ilja Gabaj. Foto: archiv sdružení Memorial

Читать по-русски