Byt Petra Grigorenka
Petr Grigorenko byl disidentem se zkušenostmi ze služby v ozbrojených silách SSSR - do roku 1964 sloužil v sovětské armádě v hodnosti generálmajora. Natálie Gorbaněvská požádala Petra Grigorenka, aby pro knihu Poledne napsal příspěvek o zneužívání psychiatrie proti sovětským disidentům. Jednalo se o jeden z prvních textů, který tuto praxi odhalil. KGB se chystalo provést prohlídku bydliště Petra Grigorenka, ale bývalý důstojník dobře rozuměl specifice práce bezpečnostních složek, což mu pomohlo zmařit prohlídku.

Petr Grigorenko (1907-1987) byl zcela odlišný od většiny sovětských disidentů ze 60. let: byl mnohem starší, měl úplně jiný život a odborné zkušenosti, byl generálem Sovětské armády. V letech 1934–1937 pracoval jako vojenský inženýr. V roce 1938 kritizoval represe v Záporoží. Sloužil na Dálném východě, kde byl zraněn. Během 2. světové války bojoval na frontě a byl těžce zraněn. V letech 1945–1961 přednášel na Frunzeho vojenské akademii.

V roce 1963 založil Svaz boje za obrodu leninismu, v roce 1964 byl zatčen a v uzavřeném procesu v nepřítomnosti označen za nezpůsobilého, zbaven hodností a odsouzen k pobytu v Leningradské zvláštní psychiatrické léčebně. Propuštěn byl roku 1965. Aktivně podporoval hnutí krymských Tatarů. Po invazi vydal společně s Ivanem Jachimovičem prohlášení odsuzující okupaci Československa, které bylo 28. února 1969 publikováno v samizdatu Kronika současných událostí. Sedmého května 1969 byl zatčen a následně odsouzen k pobytu v Čerňachovské speciální psychiatrické léčebně. Díky mezinárodním protestům byl v roce 1974 propuštěn. Nadále pokračoval ve svých občanských aktivitách. Byl zakládajícím členem Ukrajinské helsinské skupiny a Moskevské helsinské skupiny. V roce 1977 odešel do USA, následně byl zbaven sovětského občanství.

Generálmajor Petr Grigorenko. Foto: azattyk.org
Petr Grigorenko a americký prezident Jimmy Carter. Foto: Archiv sdružení Memorial
https://youtu.be/0vJBE2Cg-30

Zdroje, literatura, odkazy:

Grigorenko P., V podzemí jsou pouze krysy. New York, 1981

Hradilek A., Za vaši a naši svobodu, ÚSTR, Torst, Praha 2010

Читать по-русски